Začátek roku na Maltě a Gozo: Příběh třídenního dobrodružství v kouzelném Středomoří

Začátkem prosince 2023 jsem koupil za 70 € zpáteční letenku na Maltu. Přílet byl večer 5. ledna a odlet brzy ráno 9. ledna, na prozkoumání krás tohoto souostroví mi tak zbyly pouze tři celé dny. Počasí mi také příliš nepřálo (není se čemu divit, v lednu se „pyšní“ 95mm srážek), tak jsem si do baťůžku přibalil i pláštěnku, kterou bych rozhodně v lednu doporučil. Myslím však, že se výlet podařil a tyto tři dny jsem dokázal pěkně využít.

Cesta začíná v pátek dopoledne, kdy si sbalím věci do svého příručního baťůžku a cobydup se blížím poloprázdným autobusem k Vídni. Tam dorážím přesně v poledne a po 4 hodinách čekání na letišti v čas odlétám.

Po přibližně 2 hodinách přistávám o více než 1000 km jižněji a je to znát, lehká bunda, ve které jsem u nás mrzl, zde bohatě stačí. Mé první kroky vedou na WC:-) (to víte, v letadle byla věčná fronta a seděl jsem u okna vedle dvou spících Španělů).

Potom jdu na přepážku pro must-have na Maltě, pokud si nemáte v plánu půjčit auto. Po vystání krátké fronty u přepážky jsem o 21 € lehčí, ale zato s jednou Tallinja kartou v peněžence. Platnost je 7 dní od prvního použití karty a umožní jízdu v drtivé většině autobusů, jak na Maltě, tak po Gozo.

Nasedám do spoje, který mě veze do ubytovaní. Po cestě si dávám své první jídlo na Maltě v podobě velké porce výborného kebabu z Kassik Kebab ve Sliemě, který vychází na 12 €. Poté se s plným břichem procházím noční Sliemou- směr postel. Jako ubytování jsem zvolil Citizen Suites, to mě vyšlo na 27€/ noc, což je za samostatný pokoj s kuchyňkou v centru Sliemy dobrá cena. Ubytování bylo čisté a útulné, jen v noci zde byla poměrně zima a postel nebyla také nejměkčí. Každopádně bych ubytování za tuto cenu doporučil.

první den

Brzy ráno vstávám a vydávám se cestou kolem moře koupit Pastizzi na snídani. Za 0,5 €/kus kupuji plněné hráškem a ricottou, asi o 0,3 € více pak platím za plněné kuřecím masem. Byly výborné a jako bonus byl přes silnici pěkný výhled na moře, kde si můžete svou snídani/ svačinu vychutnat a u toho se nechat unášet nekonečnými výhledy. Pro nákup této smažené pochoutky jsem vybral tento podnik.

Poté se vydávám do hlavního města Valletta. Autobus mě dopravuje téměř k pár set metrů vzdálenému historickému centru města, po krátkém zorientování směřuji ke konkatedrále sv. Jana Křtitele. Za vstupné zde sice dáte nekřesťanských 15 €, ale stojí to za to. Jde o velkolepou stavbu, která je lemována malbami od Caravaggia. Jen se připravte na krátkou prohlídku batohu u vstupu a poměrně velké množství turistů. Dámy by na sobě neměly mít boty s podpatkem, s těmi se totiž dovnitř nesmí, aby se neponičila historická podlaha.

Po téměř hodinové prohlídce vycházím a  pohybuji se dále v ulicích Valletty, kde navštěvuji  Lower and Upper Barrakka Gardens, které také rozhodně stojí za návštěvu. Na jaře, či v létě jsou ale jistě výrazně hezčí podívanou, kvůli vegetaci, která v zimě není plně rozkvetlá. Park je lemován palmami a krásnými stavbami.

Poté se vydávám na autobus, který mě doveze do města Vittoriosa. Zde je hlavním tahounem velký přístav, ve kterém kotví luxusní a obří jachty, kolem kterého vede pěkná, pár set metrů dlouhá cesta.

Jelikož v lednu je na Maltě poměrně hodně srážek, tak si promoklý dávám u okýnka oběd, který se skládá z kousku Pastizzi pizzy a místního lageru Cisk. Ten není špatný, ale co se týče piv, dominuje jen jeden stát. Dohromady platím 4 €.

Večer se vypravím k Tigné Point, odkud je krásný výhled na noční Vallettu. Po cestě procházím prázdné ulice, které jsou plné krásné vánoční výzdoby. Za návštěvu také určitě stojí Pjazza Tigné, který je začátkem ledna zkrášlen nádhernou výzdobou, a ze kterého se přes velký most dostanete až k vyhlídkovému místu u moře.

druhý den

Probouzím se do Sliemy, která je pokrytá deštěm. Ale s tím jsem počítal, tak oblékám pláštěnku a vyrazím směr autobusové nádraží, odkud mi jede spoj do Ir-Rabat. Cestou se stavuji do pekárny Carmelo Micallef Bakery, kde si kupuji výbornou Cannoli, což je sladká smažená maltská pochoutka, která je plněna ricottou a čokoládovými kousky . V této pekárně ji umí udělat, čemuž odpovídala i menší fronta “místňáků” před vchodem, tedy opět určitě doporučuji!

Posilněn snídaní dobíhám na poslední chvíli k autobusu a po necelé hodině jízdy jsem v Ir-Rabat. Vydávám se přes most k Mdina, což je bývalé hlavní město Malty. Jsou zde zakázány automobily, tedy musíte po svých, případně si zaplatit vyhlídkovou jízdu kočárem, které sídlí hned před branou. Mdina je poměrně pěkná, její projití zabere asi 1-1,5h. Začátkem ledna je téměř bez turistů.

Přes malý parčík se vydávám do Ir-Rabat a čekání na “můj” spoj, který mě doveze k útesům, si zkrátím v malé jídelně Chez Eman crêpes. Zde si dávám výborný maltský chléb “Ftira”, který je plněný tuňákem, olivami a zeleninou, včetně kávy vychází na 5 €.

Po domluvě se vstřícným řidičem autobusu, který mi zastavuje po cestě, vystupuji na zastávce “Zuta”, která se však běžně u této linky nepoužívá. Odtud vyrážím po červené podél moře až k megalitickému chrámu Hagar-Qim, který je starý přes 5 000 let. Po cestě je chvílemi znát, že není příliš používaná, ale navzdory občasnému chození mezi polemi na prakticky neexistující cestě, se po 6km dostávám k chrámu. Jelikož jsem se napojil z polní cesty, tak po mně nikdo nechtěl vstupné, které bylo 10 €.

Mé další kroky směřují k Blue Grotto, což je zajímavý skalní útes, který je pouze 15 minut chůze od Hagar-Qim. Ačkoliv jde o turisticky vytížené místo, a to i v lednu, za návštěvu určitě stojí.

Po chvíli kochání výhledem se vydávám na autobus a k večeru dojíždím zpět do Sliemy, abych si odpočal před dalším- nejnáročnějším dnem mého výletu.

Třetí den

Dnes se díky budíku probouzím dříve, než ostatní dny. Po probrání vyrážím na autobus, který mě doveze do přístavu Cirkewwa. Odtud jezdí denně trajekty na Gozo. Doprava je celkem frekventovaná, tedy se nemusíte bát dlouhého čekání. Přepravují i přes noc.

Cestou trajektem můžete vylézt ven do druhého patra a kochat se mořem. Jen je potřeba vzít s sebou nějaké teplejší oblečení, je zde poměrně silný vítr a občas člověka lehce osprchuje mořská voda.

Po asi půlhodině připlouvám do přístavu Mgarr. Odtud mě veze přímý spoj do Victorie, což je druhé největší město Malty a hlavní město ostrova Gozo. Za pár desítek minut vystupuji v centru Victorie, odkud se vydávám do Citadel Ruins, což je bývalé opevnění v centru města, které je zde bezpochyby hlavní turistické lákadlo. Jeho projití mi zabralo přibližně hodinu, bylo by to jistě i na delší dobu, ale většina budov a muzeí byla zavřená. 

Po krátké procházce městem jsem se vydal zpět na autobus, který mě zavezl k IX-Xlendi, což byl výchozí bod mé další trasy. Hlavním plánem na Gozu pro mě byly totiž Sannat Cliffs, což jsou nejvyšší útesy na obou ostrovech. Po červené jsem se tedy vydal po útesech, z pravé strany obklopen krásnými výhledy na otevřené moře. Cesta není náročná, tedy je vhodná i pro starší lidi, či děti. Místy se dá dostat až k úplnému okraji, tak je potřeba dávat pozor, aby si člověk nechtěně nezaplaval.

Po 4km opouštím červenou a jelikož mi  nejede žádný spoj, vydávám se, stále po svých, do Ix-Chewkija, kde mě zaujal kostel sv. Jana Křtitele. Ten byl vidět už z dálky několika kilometrů a významně převyšoval ostatní stavby. Vstupné se neplatilo, jen mě paní z kostela lákala na prohlídku ze střechy budovy s výhledem na ostrov, která stojí 5 €, této nabídky jsem však nevyužil.

Odtud jsem se pomalu vydal na autobus, který mě přivezl zpět do přístavu. Zde jsem si koupil lístek (platí se až při zpáteční cestě) za 4,65 €, a dopravil jsem se zpět na ubytovaní.

Budíček mi tentokrát zvonil ve 2:30 ráno, ačkoliv jsem měl v plánu na letiště dojít po svých, kvůli dešti a přehodnocení priorit na pár minutek spánku navíc, jsem si zaplatil Bolt, který mě dovezl ze Sliemy až k letišti. Za necelých 10 € mi tak ušetřil 10 km chůze.

Ranní let Ryanairu odlétá v čas a tak v 8 ráno vystupuji na letišti ve Vídni, kde mě přivítá příjemných -10 stupňů, které se mé lehké bundě ani trochu nelíbí…

Místa, která stojí za navštívení:

• Konkaterdrála sv. Jana Křtitele
• Zahrady Upper and Lower Barrakka Gardens
• Ve večerních hodinách Pjazza Tigné a pár set metrů vzdálený Tigné Point
• Středověké město Mdina
• 5 000 let starý megalitický chrám Ħaġar Qim
• Soutěska jeskyní Blue Grotto
• Historické opevnění Citadela ve Viktorii
• Nejvyšší útesy na souostroví Sanap Cliffs, zde je asi 2 hodiny dlouhá trasa podél útesů
• Kostel sv. Jana Křtitele

Kam vyrazit na dobré jídlo:

• Sphinx Pastizzeria Sliema
• Kassik Kebab
• Dal Siciliano Pizzeria
• Carmelo Micallef Bakery
• Chezeman

PRAKTICKÉ RADY NA ZÁVĚR

Ačkoliv by Malta jistě byla lepší na více dnů, pokud člověk oželí nějaká místa, tři dny mohou být na prozkoumání obou ostrovů dostačující. Důležité je naplánovat si cesty, co přesně chce vidět a musí být poměrně aktivní.

Dost tomu pomáhá výborná síť MHD, autobusy jezdí včas a linky jezdí skrze celé ostrovy, jen je potřeba na řidiče mávnout a stát na levé straně (jezdí se zde jako v Anglii). Co se týče orientace v jízdních řádech a zastávkách, bohatě mi postačily Mapy Google.

Vliv Britů se podepsal i na zásuvkách, které jsou anglické, pokud si budete chtít dobít telefon, je dobré si přibalit adaptér. Existuje finta, jak tuto situaci vyřešit. Stačí dát jakýkoliv malý a tvrdý předmět do vrchní díry na místní zásuvce. Nebojte se, je to bezpečné, jde totiž o uzemnění, sám jsem to dělal mnohokrát. Pak se uvolní dvě spodní díry a vy jste schopni nabíjet svou elektroniku i s adaptérem, který používáte běžně doma. Pěkně je to vysvětleno zde na videu.

Co se týče cen, ty jsou oproti ČR o něco vyšší. Pokud však nakupujete v supermarketech, jíte street food, za stravu pohodlně vyjdete s 12 € na den.

Ubytování pak stojí od 10 €/ noc za sdílený pokoj v hostelu až po stovky eur za luxusní apartmány. Já osobně volil samostatný hotelový pokoj, ten se dá zarezervovat již od 18 €/ noc.

Doufám, že pro vás můj cestopis byl užitečný. Pokud máte nějaké dotazy nebo potřebujete doplnit informace, neváhejte mi napsat, kontakt zde.